Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Soužití dvou psů

Ono mít srdce na pravém místě a k tomu dobrou vůli pomoct vždycky nestačí. Něco málo o tom musí vědět.

Věřte mi, že vím o čem mluvím, boxerkama se zabývám celý žívot ( je mi 46 let ) a opravdu hodně mi jich prošlo domem.
Zkuste prosím nějak upravit následný text a vložit ho někam, kde by si lidi mohli přečíst do čeho jdou. Nemyslím to ve zlém, ale o tomto se fakt hrozně málo ví. Když jsou spolu dva psi od štěněte, tak je to brnkačka ale skamarádit, dva cizí dospělé, to už chce něco vědět aspoň teoreticky.
 

Co se týká soužití dvou psů - vždycky je to trochu problém, aspoň zpočátku.

U nás  to bylo jednoduché. Jednak můj Hanibal je od štěněte zvyklý na to, že u
nás čas od času přebývají boxerci které lidi odložili a je vůči nim velmi
tolerantní. Druhá věc je ta, že Sultánek neměl žádné sebevědomí a nechtěl s
Hančou soupeřit. Byl a je pořád neskutečně vděčný za cokoliv, od jídla,
pohlazení, procházky, pochvaly... prostě za všechno.  Teď,
po 2 měsících už hodně věcí odkoukal od Hanče, už není takové telátko, ale to
pravé boxeří sebevědomí už asi nezíská nikdy.

Zpočátku vždycky vyvstane problém se snášenlivostí obou psíků. Pokud je domácí jedináček a nebyl nikdy v soužití se psem - pumrem, bude si hájit vlastní
pozici a paničku a děsně, ale opravdu děsně žárlit. Nově příchozí se bude muset  podřídit, bez ohledu na to, zda je starší nebo mladší. Jednou je přivandrovalý a basta. Je to zákon smečky, nový
musí držet klapačku a nic nesmí a i když nic nedělá, přesto ho  domácí preventivně
seřve, vrčí na něj, kolikrát i po něm vyjede. Ale trpělivostí se to dá zvládnout.
První měsíc je člověk pořád ve střehu, aby se ti dva k sobě nedostali na vzdálenost menší než jeden metr. Z bezpečnostních důvodů.

Prostě ten domácí musí časem pochopit ( a on to pochopí ), že je pořád první. Ve
všem. V jídle, v mazlení, ve hraní a zpočátku i v procházkách. Neexistuje
upřednostnit nového, i kdyby Vám to bylo sebevíc líto. Mně se osvědčilo, mazlit se s novým tajně. I zde platí co oči nevidí...
Myslím, že to má svoje opodstatnění. Nový je chudák vystresovaný, pryč od všeho co dosud znal a čemu rozuměl. A krom toho mi těch nových bylo vždycky ukrutně líto, protože kolikrát měli velmi pohnutý život.
Nově příchozí tak za
měsíc pochopí svoje místo ve smečce a bude ho respektovat a bude spokojený,
protože bude vědět kam patří.

Víte, ono je to líto nám, lidem, ale psi mají své vlastní zákony a ty
respektují, i když ti naši psíci mají s vlky společného asi tolik, co my s
pračlověkem...
Zcela určitě ten první měsíc bude hodně složitý. Zřejmě je budete muset od sebe
oddělit a sbližovat po malých krůčcích. Pozor na krmení, neměli by na sebe u
misek vidět. Pozor na vítání, když někdo přijde, znáte boxery....

Nechci Vás poučovat, promiňte, jestli to tak vyznělo, ale snažím se popsat Vám
pravdivě všechny možné úskalí, aby jste nakonec nebyli smutní a zklamaní z toho,
že přes veškerou dobrou vůli pomoct, se to prostě nedaří a psi jsou na sebe zlí
a o společném klidném soužití nemůže být ani řeč.

Pokud je  Váš psík starší a není zvyklý na přítomnost dalšího a ani po dvou měsících není zlepšení, vemte nového psíka třeba jen
dočasně. Je zbytečné trápit staršího psa zvykáním si na možnou konkurenci. Má
už přece nějaký ten rok a na co ho zbytečně nervovat, vždyť víte, že boxeří
život není nijak dlouhý.
Na druhou stranu, pokud by si na sebe zvykli ( tak za 2 měsíce ), ten Váš "
omládne".

Snad to pomůže aspoň někomu.
Hezký večer, Dana